Odchod do kláštera se nekoná (SHEkspeare)

Téměř prázdné jeviště, devět hereček a Shakespearova čtyři sta let stará slova v novodobém kontextu dnešního světa. Inscenace SHEkespeare souboru OLDstars vystoupila na Festivalu studentského divadla již druhým rokem, tentokrát však šlo o její derniéru. Během 40 minut inscenace došlo na smích, chichotání, křik, hádky, přátelské špitání, klapot podpatků, zpěv, klubovou hudbu, rap i píseň Naruby od Zuzany Navarové.

Práci se scénou pojali tvůrci jednoduše, ale kreativně. Výklenky ve stěně jeviště slouží jako útočiště pro právě nejednající herečky. Vysoká bednička uprostřed prostoru funguje jako řečnický pultík, skokánek pro (skoro)sebevražedkyni, stolek v baru, skrýš, či obtěžované ženské tělo. Rekvizit je jen pár. Proměna prostoru stojí tedy na hudbě a především na herečkách. Ty to v devítičlenném souboru zvládají bez problémů.

Mladé herečky, všechny sladěné v černých mikinách, černých společenských kalhotách a černých podpatcích, přecházejí z role do role, ze situace do situace, z emoce do emoce. Výstupů, rozhovorů a epizodek využívajících repliky postav různých Shakespearových her je v inscenaci několik. Ukazují veřejný svět dnešní společnosti a jak tento svět dokáže zacházet se ženami, ale i niterní ženské prožitky a názory. Všechny je propojují dramatikova slova, ženská životní zkušenost v dnešním světě, vztek, smutek a odhodlanost nenechat to jen tak být a upozornit na to. Stejně jako Ofélie se tyto ženy nenechávají muži "poslat do kláštera". Místo útěku od života ale zahazují dámské podpatky a zahalující mikiny, ukazují světu své barvy a dávají najevo svůj názor i emoce; vztek a únavu z toho stále dokola se setkávat s tím stejným sexistickým nebo obtěžujícím chováním a ženskou sounáležitost. Jako jedno z témat inscenace bychom si tu totiž mohli najít i solidaritu (byť má inscenacei chvíle, kdy ženské postavy stojí proti sobě). Nejde tu o subjektivní zážitky pár jednotlivkyň, ale (naneštěstí) univerzální scénáře, které si zažily mnohé z nás.

Tvůrci berou Shakespearova slova, zasazují je do situací, které jsou mnoha současným ženám známé, a nebojí se je rekontextualizovat i do těch nelichotivých. Například slova Hamleta, jednoho z nejznámějších shakespearovských hrdinů, jsou zde použita jako sexuální narážky a poznámky.

SHEkespeare je inscenace, kde si tvůrci berou dva na první pohled sobě vzdálené prvky – repliky Shakespearových her a život žen v dnešní společnosti – a jejich spojením tvoří nové, ale divákům známé situace a kontexty.

- Anna Marie Hulíková