Jak říkají diváci svému penisu (Mezi náma nohama)

Diváctvo na Festivalu studentského divadla mohlo během pozdního úterního večera zhlédnout také teaser na chystanou inscenaci Mezi náma nohama. Během krátkých patnácti minut se herci stihli zeptat obecenstva na zásadní otázky typu "Jak říkají diváci svému penisu," a sdílet své další zkušenosti týkající se vlastního těla. Na otázky bude odpovídat herec David Šrejma, který se podílel na přípravě inscenace společně s Petrem Šimoníčkem a Matoušem Košařem.

Jak začal tvůrčí proces, s čím jste byli osloveni?

Na začátku mě zaujalo především samotné téma. Intimita, sexualita, dospívání a vztahy jsou věci, které se nějakým způsobem dotýkají každého z nás, ale ne vždycky o nich dokážeme mluvit otevřeně. Často kolem nich máme spoustu nejistot, předsudků nebo očekávání, která na nás klade společnost. Jako herce mě baví možnost otevírat taková témata prostřednictvím divadla, protože člověk může něco osobního sdílet, a přitom se na to podívat z odstupu. Nejde nám o to někoho poučovat nebo mu říkat, co je správně. Spíš chceme vytvořit prostor, ve kterém se lidé mohou poznat, zasmát se sami sobě a třeba zjistit, že v některých nejistotách nejsou sami.

V jaké fázi je aktuálně inscenace? Kdy tušíte, že bude premiéra?

Máme za sebou úspěšné uvedení teaseru, což pro nás bylo důležité, protože jsme mohli poprvé představit část projektu veřejnosti a zjistit, jak na něj diváci reagují. Teď nás čeká další práce na rozvíjení témat a hledání výsledné podoby inscenace. Premiéra je v plánu na jaro 2027. Beru to tak, že teaser byl první ochutnávkou toho, co chceme vytvořit, ale samotná inscenace nám umožní jít mnohem víc do hloubky.

Pracujete s nějakými osobními zážitky/prožitky?

Myslím, že u takového tématu se osobním zkušenostem úplně vyhnout nedá. Každý z nás si prošel nějakou formou dospívání, hledáním vlastní identity, nejistotami ohledně svého těla nebo prvními zkušenostmi se vztahy a intimitou. Jako herec samozřejmě vycházím i z vlastního pozorování a prožívání, ale zároveň se snažím na věci dívat s odstupem. Nechceme z inscenace dělat sérii osobních zpovědí. Zajímá nás spíš to, co naše zkušenosti spojuje a co může být blízké i lidem s úplně jiným životním příběhem. Přijde mi důležité ukázat, že nejistota nebo stud nejsou něco, za co bychom se měli stydět ještě víc.

Jak důležitá bude improvizace s diváky?

Myslím, že interakce s diváky může být jedním z nejzajímavějších prvků inscenace. Témata, která otevíráme, totiž nejsou jen nějakým abstraktním problémem na jevišti. Týkají se lidí v hledišti, jejich zkušeností, představ i nejistot. Baví mě představa, že diváci nebudou jen pasivně sledovat, co se odehrává před nimi, ale budou mít možnost stát se součástí společného setkání. Zároveň je pro mě zásadní, aby se nikdo necítil do ničeho nucený. Intimita je právě o hranicích, respektu a vzájemné důvěře, takže by bylo trochu paradoxní, kdybychom tyhle principy při představení sami porušovali.

Co tě aktuálně na inscenaci nejvíc baví?

Nejvíc mě baví, že se můžeme pohybovat na hranici humoru a vážných témat. Myslím, že právě humor dokáže otevřít dveře k věcem, o kterých bychom jinak možná vůbec nemluvili. Člověk se nejdřív zasměje nějaké situaci a vzápětí mu dojde, že ji vlastně dobře zná nebo že se ho osobně dotýká. Zároveň mě baví, že se jako herci můžeme dotýkat témat, která jsou současná a skutečně důležitá pro naši generaci. Nemáme ambici nabídnout jednoduché odpovědi na složité otázky. Mnohem zajímavější mi přijde pokusit se ty otázky správně položit a otevřít prostor pro další diskusi.

Na co se mohou diváci nejvíc těšit?

Myslím, že se mohou těšit na otevřené, současné a místy provokativní divadlo, které se nebojí mluvit o věcech, jež jsou nám všem blízké, ale často kolem nich chodíme po špičkách. Bude v něm prostor pro humor, nadsázku i situace, ve kterých se člověk možná pozná víc, než by původně čekal. Zároveň bych byl rád, kdyby si diváci odnesli pocit, že v některých svých otázkách a nejistotách nejsou sami. Nechceme nikoho šokovat za každou cenu ani nikomu předkládat správný návod na intimní život. Chceme spíš nabídnout příležitost podívat se na sebe i na ostatní s větší otevřeností, pochopením a třeba i trochou humoru.

Otázky kladl Lukáš Hladík.