Ježek v kleci (Auctoritas Moralis)
Stůl se čtyřmi židlemi a na zemi izolepou vylepené "A I N". Autorské představení Auctoritas Moralis Divadelního ateliéru Paměti národa se pokusilo přenést dilemata života za minulého režimu do současné doby a dokonce v rámci interaktivní části zapojilo obecenstvo. Ačkoli se herci snažili diváků přímo dotknout tématy jako autorita, strach a manipulace, jejich poselství jako by po cestě do hlediště ztratilo doručovací adresu.
Inscenace s latinským názvem, který lze přeložit jako "morální autorita", se zaměřuje na život hudebníka Davida Kabzana za minulého režimu. Scény zachycující tehdejšího člena protikomunistického hnutí České děti, který v nich čelí nátlaku StB a potýká se s komplikacemi v osobním životě, jsou prokládány časovými přesuny do současnosti. Ty fungují jako důkaz, že témata, s nimiž se potýkali lidé dříve, obklopují i člověka dnešní doby. Tvůrci se je následně rozhodli divákům přinést ještě blíže, do tzv. teď a tady, kdy je vyzvali, aby zaujetím místa na pomyslné ose s A značícím ano (tedy souhlas) na jednom konci a N pro nesouhlas na konci druhém vyjádřili svůj názor na jimi pokládané otázky a vyřčené výroky. Před herci se důsledkem tohoto strukturálního řešení inscenace objevil nelehký úkol - jak v rámci hereckého pojetí odlišit jednotlivé roviny? Nejspíše i vlivem rychlých prostřihů se herci nestihli dostat do potřebné herecké polohy a tím odlišit tři výše zmíněné kontexty. Pro diváka tak bylo vcelku složité rozpoznat, která z linií je právě rozvíjena.
Pro předání obsáhlých a složitých témat inscenace byla další překážkou příliš krátká metráž (30 minut). Obsah tím byl svařen do silného koncentrátu, což zabránilo plynulému předání hlavních myšlenek. Divácky tak bylo představení poněkud náročné a místy působilo rozpačitě či zmatečně. Bylo náročné se odpoutat od nedotažené formy a soustředit se na nosný obsah, ve kterém se bezpochyby skrývá potenciál inscenace.
Inscenace Auctoritas Moralis je dílo postavené na silném tematickém podkladu. Věnuje se otázkám, jež byly, jsou a budou pro společnost i člověka jako jedince podstatné, způsob jejich uchopení ovšem neodkryl ono silné myšlenkové jádro, které by v rámci inscenace mohly tyto otázky představovat. K jeho odhalení by velmi pomohlo sebevědomější a propracovanější herectví a rozložení inscenace do delšího časového úseku, které by dovolilo tématům přirozeně vyvstat a dostat se blíže k divákům. Věřím, že Auctoritas Moralis by měla mít na divadelních prknech své místo, inscenaci je však třeba efektivněji formovat, aby mohla předat to, co předat může.
- Andrea Korcová