Anketa: I redakce relaxuje

Jak nejradši odpočíváš v běžném ruchu?

Veru: Na vědomý odpočinek během pracovního týdne většinou nemám moc prostoru. Snažím se proto odpočívat alespoň při přejezdech mezi přednáškami a prací – třeba jen tím, že koukám kolem sebe a vnímám okolí.

Nejvíc si ale paradoxně odpočinu, když přijdu v noci domů. Než jdu spát, lehnu si a prostě bezmyšlenkovitě scrolluju na telefonu. Asi to není ideální forma odpočinku, ale mám na tom ráda, že aspoň na chvíli nemusím nad ničím přemýšlet. V tu chvíli se opravdu uvolním a zrelaxuju, než usnu.

Marie: Hodně ráda chodím po Praze, když nemusím jet MHD, jdu pěšky a koukám okolo. Když jsem ve stresu, zkouším různý cvičení na uvolnění bloudivého nervu :Dd (funguje to). Vypisuju si z hlavy myšlenky a pocity (na náhodný papírky, protože deník jsem založila bůhvíkam), a tenhle podzim pořád sbírám listy k lisování.

Kuba: Přijde mi, že vlastně nikdy neodpočívám, protože mám pořád něco, co musím řešit, a můj milovaný mozek mě nenechá se tím nestresovat. To je ten úděl postpostmoderní a postkapitalistické doby, my studenti humanitních oborů to odnášíme nejvíc, to je fakt.

Když už se ale snažím odpočinout, tak si dám pivko a cigaretky s mými safe persons, nakonec právě kamarádi a kamarádky jsou to jediné, co mě drží. Jo, a taky to pivo a cigarety.

Andy: Často se stane, že si chvilku naprostýho klidu během dne nenajdu, ale využívám místo toho jistou alternativu. Řekněme tomu tekutej recharge z automatu, nebo je v záloze předražená zelená pohoda. No stres, nejedná se o žádný nelegální látky, ale o kolču a matchu.

Když bych ale měla popsat svojí ideální představu relaxace, tak je to vlastně úplně jednoduchý - jen si lehnu na zem svýho pokoje a koukám na jeho bíle vymalovanej strop. Zíráním do zdi (respektive do stropu) se mi rozutečou všechny myšlenky a aspoň na chvíli se dokážu zastavit a jen existovat, plus si ležením na tvrdým povrchu srovnám záda, takže jasnej win win.

Alisa: Třeba tím, že vyplňuju anketu o tom, jak relaxuju. Jinak - kvalitní spánek a dobré jídlo.

Bibi: Nejradši odpočívám čtením opravdu nekvalitní literatury nebo zcela náhodných článků na wikipedii. Samozřejmě také ráda trávím čas v kavárnách se sklenkou vína, jako správný kavárenský povaleč.

Naty: Já moc čas odpočívat nemám, ale když už, tak se nejradši zachumlám do postele a objednám si pho polívku.

Ale stejně jdu radši na pivko.

Lukáš: Nejvíce mě v dobách stresu uklidní procházka po Olšanských hřbitovech s kávou ruce, bonusové body, pokud prší.

Kde nebo jak se chystáš čerpat energii na festivalu?

Veru: Na sobotu jsem si záměrně nenaplánovala žádné akce ani povinnosti. Chtěla jsem si dopřát den klidu, abych si po náročném týdnu odpočinula, vyčistila hlavu a mohla na festival přijít s dobrou náladou, otevřenou myslí a dostatkem energie. Vím totiž, že unavený a vystresovaný kritik není pro žádný soubor ideálním divákem – a já jsem chtěla mít jistotu, že budu schopná vnímat inscenace s plnou pozorností a vnitřním klidem.

Marie: Včera večer jsem se náhodou naučila Cup song, takže budu cosplayovat rok 2012 a všechny nutit hrát si ho se mnou.

Kuba: Asi se budu opakovat, ale tuším, že moc času na relaxaci mít nebudu, obzvlášť když už teď jsem ve skluzu. A možná se budu opakovat ještě jednou, ale při každé kuřpauze nebo večerním posezení na baru si snad trošku oddychnu. Nebo taky třeba na festivalu uvidím nějaké představení, které mi s tím pomůže, přinejhorším si dám šlofíčka (to je vtip, samozřejmě).

Andy: Vzhledem k tomu, že teď trávím většinu svýho času v kolovrátku svojí daily routine vlak - škola - vlak - doma a výjimečně vlak - škola - pivo - vlak - doma, tak festival naopak vítám s nataženýma rukama a úsměvem na rtech a věřím, že mě jeho skvělej kreativní vibe dobije přesně tak, jak potřebuju.

Kdyby ale přeci jen nějaká ta únava klepala na dveře, ubalím jednu rychlou nabíječku z tabáku nebo jako o něco zdravější alternativu zvolím jógu, která je mimochodem na programu festivalu, takže se tam třeba vidíme ;)

Alisa: Čtení povinné literatury bez debat pomůže. A zase - kvalitní spánek a dobré jídlo.

Bibi: Myslím, že v nekonečném ruchu nejen školy, ale i práce mě naopak povinná docházka na různorodé studentské inscenace uklidní. Nebo spíš doufám. Pokud ne, tak to pro mě jistí fakt, že se domů vždycky budu vracet ke dvěma kočičkám.

Naty: Miluju divadlo a miluju lidi, jak se znám, energii budu čerpat nejvíc v herecký šatně s pivem a hereckými kolegy, s nima je to vždycky stejně nejkrásnější.

Lukáš: Nejzásadnější bude spánek před festivalem, pak bude už bude jen jediná pomoc - schovat se pod stůl nebo pod židli.